Minimální mzda je veličinou, která je pro většinu lidí mimořádně důležitá. K čemu vlastně je její stanovení a jak vypadá v roce 2018 a jak se bude její hodnota dále měnit?
Co je minimální mzda
Minimální mzda je taková mzda, kterou zaměstnanec za vykonanou práci musí dostat. A to bez ohledu na typ pracovně-právního vztahu. Zaměstnanec tedy může být zaměstnán jak na hlavní pracovní poměr, tak i na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.
V případě, že zaměstnanec ale není zaměstnán na 40 hodin, což je standardní rozsah hlavního pracovního poměru, adekvátně se mu vůči této skutečnosti snižuje i mzda. Zjednodušeně řečeno, pokud tedy nastoupí na poloviční úvazek, má nárok na polovinu minimální mzdy.
Její hodnota je stanovena zákonem a nikdy nesmí být nižší, přičemž ČR není rozhodně jedinou zemí, kde je tato oblast legislativně upravena. Konkrétně to znamená, že od 1. 1. 2018 zaměstnanec musí dostat alespoň 12 200 korun měsíčně nebo 73,20 Kč na hodinu.
Tuto částku většina lidí však na své výplatní pásce nenajde, neboť dostávají tzv. zaručenou mzdu. Ta závisí na složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce. Celkem se rozděluje do osmi úrovní neboli minimálních mzdových tarifů. Ke stejnému datu pak docházelo i k navyšování těchto mezd. Pozor, minimální mzdové tabulky se ale liší od platů ve veřejném sektoru.
Proč je minimální mzda důležitá
Minimální mzda má chránit zaměstnance a měla by je taktéž motivovat k tomu, aby vůbec do zaměstnání chodili. Nemělo by smysl pobírat natolik nízkou mzdu, aby vyšší příjem zajistily sociální dávky. Dochází tak též k potlačování nerovnosti a chudoby.
Stejně tak se stanovením minimální mzdy nastolují rovné podmínky mzdové konkurence. Nemůže tudíž docházet k podbízení pracovní síly. Brání se takto i nekalé soutěži, která by mohla vzniknout kvůli vyplácení přemrštěně nízkých mezd.
Na druhou stranu tak ale přirozeně zaměstnavatelům vzrůstají náklady neboť musejí na navyšování minimální mzdy vždy reagovat. To je nevýhodné zejména v období ekonomických krizí. Stále tak vzrůstají tlaky na to, aby zvyšování mezd podléhalo jasným pravidlům, bylo předvídatelné a firmy se na vyšší náklady mohly připravit.
Minimální mzda v roce 2019
Minimální mzda se od roku 2013 z rozhodnutí vlády pravidelně průběžně zvyšuje. Prozatímní plány hovoří o tom, že už v roce 2019 by měla minimální mzda stoupnout o 1 500 Kč, jak žádají odbory za podpory ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. V roce 2020 by už hodnota minimální mzdy měla dokonce dosahovat poloviny mzdy průměrné.
Uvažuje se o tom, že by se mzda, jak již bylo řečeno, navyšovala kontinuálně. K tomu by od roku 2020 mělo dojít vždy v lednu. Mzda by měla odpovídat polovině průměrné mzdy z předloňska. S takto formulovaným návrhem ale nesouhlasí například Hospodářská komora. Myšlenka nerespektuje hospodářský růst a zajišťovala by navyšování i v době recese.
Smyslem navrhovaného zvyšování minimální mzdy je opět motivovat ty, kteří pracovat mohou, aby pracovat také začali. I proto se nezvyšovalo životní minimum. I když minimální mzda letos rostla rekordně, ze srovnání napříč státy Evropské unie se Česká republika ocitla až na chvostu žebříčku. Při zohlednění rozdílné kupní síly konkrétně našemu státu patří až čtvrtá příčka od konce, z čehož tedy vyplývá, že v rámci EU máme čtvrtou nejnižší mzdu. Naopak nejlépe je na tom v tomto ohledu Lucembursko.
Když minimální mzdu nemám
Zaměstnavatel vám minimální mzdu doplatit musí. Pokud to neudělá, máte nárok na se bránit. Od inspektorátu práce může být zaměstnavateli udělena za nedodržení této povinnosti sankce. Svého práva se můžete domáhat také soudně.
Nevyplacení části mzdy je rovněž důvod pro okamžité rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance. Můžete tak učinit tehdy ve lhůtě 15 dnů po uplynutí období splatnosti stanovené mzdy. Pakliže se k takovému kroku skutečně rozhodnete, rovněž máte nárok na náhradu mzdy za dobu odpovídající vaší výpovědní době.
