Nemocenská v roce 2019

0
13

Nemocenská prošla v průběhu let některými změnami. K zavedení tzv. karenční doby došlo za koaliční vlády Mirka Topolánka. Ústavní soud se ji už pokoušel v roce 2008 neúspěšně zrušit. Nyní došlo opět ke změnám, k roku 2019 karenční lhůta opět oficiálně skončí. Jaké budou praktické dopady tohoto kroku?

Co je nemocenská a k čemu slouží

Nemocenská patří do nemocenského pojištění. Tato dávka je určena pro osoby, které dočasně vlivem nemoci přijdou o svůj příjem.

Nemocenská dotyčnému náleží za každý den. V tom se nemocenská liší od náhrady mzdy, na kterou má zaměstnanec nárok pouze za dny pracovní. Takzvaná podpůrčí doba pro poskytování této dávky trvá maximálně 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti

Co je karenční doba

Obecně se jedná o určitou lhůtu, která musí uplynout, aby nastala daná skutečnost. Karenční doba nebo lhůta vyplývá ze speciální právní úpravy.

V tuzemsku je tento termín nejčastěji zmiňován právě v souvislosti s dočasnou pracovní neschopností. Právě karenční doba 3 dnů musí v současnosti uplynout, aby člověk v této situaci mohl získat náhradu mzdy.

Stanovená karenční doba se napříč jednotlivými státy Evropy značně liší. V Německu je definitivně zrušena. Naopak třeba ve Velké Británii je stále zavedena, a to dokonce delší než u nás. Karenční doba zde trvá plných 6 dnů.

Stávající situace okolo nemocenské

Nyní za první tři dny nemoci nedostane zaměstnanec nic. Od 4. do 14. dne má nárok na náhradu mzdy a tu mu zajišťuje firma. Od 15. dne dále vyplácí stát nemocenskou dávku.

Nemocenská se počítá jako 60 % denního vyměřovacího základu. K základu se dostaneme tak, že sečteme hrubé příjmy za poslední rok a ty vydělíte počtem dní v roce, navíc snížený o takzvané redukční hranice.

Z tohoto titulu se tak v současné době z ekonomického hlediska spíše doporučuje zaměstnancům při krátkodobé nemoci čerpat dovolenou. Alespoň pokud zaměstnavatel již nezavedl coby benefit tzv. sick days určené právě pro možnost krátkodobého pobytu doma z důvodu nemoci. Sick days mají výhodu v tom, že se běžně proplácejí.

Jak to bude v roce 2019

Příslušná novela by měla začít platit od roku 2019. Zajistí zrušení karenční lhůty, což bude znamenat, že náhrada mzdy se začne vyplácet už od prvního dne nemoci. Náhrada bude ve výši 60 % z vyměřovacího základu.

Proplácení nemocenské od prvního dne by mělo odstartovat konkrétně 1. července 2019 tak, jak zákonodárci plánovali původně. Novela totiž ještě musí projít přes Senát a v platnost vstoupí finálně až tehdy, jakmile ji podepíše prezident Zeman. Zároveň s touto novinkou se měl rozběhnout i systém elektronických neschopenek.

To podmiňoval hlavně premiér Andrej Babiš. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová však potvrdila, že zatím elektronická neschopenka navázána na novou výplatu dávky nebude. Systém by měl odstartovat až v roce 2020, v této fázi zatím projekt nelze považovat za dobře připravený.

Praktické dopady změny v neschopenkách

Dosavadní zkušenosti ukazují, že počet nemocných se od roku 2008 snížil. Zástupci firem se proto zrušení karenční doby obávají vzhledem k nízké nezaměstnanosti. Zaměstnanec onemocní a nebude ho mít kdo nahradit. Hovoří se i o možném riziku zneužívání neschopenek, čemuž měly bránit právě elektronické neschopenky, které by zaměstnavateli dovolily určitou kontrolu.

Proti názoru zaměstnavatelů se naopak důrazně staví odbory. Jelikož zaměstnanec za karenční dobu náhradu mzdy nedostal, byl, v lepším případě, právě na nemoc nucen čerpat dovolenou, jestliže nechtěl přijít o peníze. Nemálo zaměstnanců však i s nemocí do práce zkrátka přijít muselo. To jednak prodlužuje dobu vlastního léčení jednotlivce a jednak paradoxně ohrožuje firmu jako takovou, neboť v kolektivu hrozí šíření nemoci i na další jedince.

Nemocenská v roce 2019
5 (100%) 1

Zanechat komentář:

Please enter your comment!
Please enter your name here