Nízkému důchodu můžeme předejít v průběhu pracovního života

S výší starobního důchodu je spokojený málokterý důchodce. Výslednou částku si přitom můžete z části sami ovlivnit již v průběhu svého pracovního života. Z čeho se skládá výpočet důchodu a jak si zajistit co nejvýhodnější důchod? Poradíme vám.

Výpočet starobních důchodů provádí pro většinu obyvatel (s výjimkou příslušníků bezpečnostních složek a vězňů) Česká správa sociálního zabezpečení na základě informací od vašich zaměstnavatelů. Pro sestavení starobní penze je směrodatná průměrná výše příjmů, doba účasti na sociálním pojištění (tj. odpracované roky, případně náhradní doba pojištění) a doba skutečného odchodu do penze.

Všechny tyto ukazatele je možné si vlastní zásluhou mírně vylepšit a mít tedy co nejvyšší možný důchod.

Zvýšení průměrného příjmu

Příjem, ze kterého je starobní důchod vypočítán, je průměr ročních výdělků od zahájení vaší ekonomické aktivity (nejdéle však od r. 1986) až po dobu, kdy odcházíte na důchod. Dávejte si proto pozor na to, abyste všechny své výdělky poctivě přiznávali a to v jejich plné výši. To platí nejen pro OSVČ, ale také pro zaměstnance. Řada zaměstnavatelů se totiž snaží ušetřit a vyplácí odměny nad rámec smluvní mzdy mimo mzdový systém. Nejčastěji se tímto způsobem vyplácejí provize. Mějte však na paměti, že pro výpočet důchodu bude brán zřetel pouze na tu částku, která podléhala výpočtu sociálního pojištění. Nepřistupujte proto na tyto praktiky a chtějte vše vyplatit ve mzdě.

Prodloužení doby aktivní účasti na sociálním pojištění

Abyste dostávali plně vyměřenou výši důchodu je zapotřebí, abyste byli účastni na sociálním pojištění minimálně po dobu 35 let. Sociální pojištění se vám načítá při zaměstnání a jiných výdělečných činností, ze kterých je odváděno sociální pojištění anebo z tzv. náhradní doby pojištění.

Náhradní doba pojištění je započítána při:

• studiu vysoké školy po dobu maximálně 6 let od 18 let věku (platí pouze do r. 2010)
• vojenské či civilní službě,
• péči o dítě do 4 let
• v době nemocenské a invalidního důchodu III. stupně
• a při evidenci na úřadě práce.

Snažte se proto co nejvíce času mít řádné zaměstnání, vyhýbejte se pracím „na černo“, pracím na DPP nebo anebo výdělkům do 10 tisíc DPČ, ze kterých není odváděno sociální pojištění. V případě ztráty zaměstnání se okamžitě registrujte na úřadu práce a čerpejte alespoň náhradní dobu pojištění. Mějte však na paměti, že z doby evidence na ÚP a při studiu vysoké školy se započítává pouze 80 % doby, a tak se snažte ani tuto dobu příliš neprodlužovat.

Zvýšení částky díky odloženému odchodu do důchodu

Výši důchodu ovlivníte také tím, kdy se rozhodnete odejít do důchodu (zákonem dané věkové hranice dle § 32 naleznete na webu České správy sociálního zabezpečení). Tím, že na důchod odejdete později, si ale můžete poměrně značně přilepšit. Za každých 90 dalších kalendářních dnů, kdy odchod do důchodu odložíte, se zvyšuje výpočtový základ o 1,5 %.

Naopak při nesplnění potřebných let se výměra snižuje o:

• 0,9 % při dřívějším odchodu o 1 až 360 dnů,
• 1,2 % při dřívějším odchodu o 361 až 720 dnů,
• 1,5 % při dřívějším odchodu o 720 a více dnů.

Výhodnost setrvání v zaměstnání o něco déle je však potřeba porovnat s pravděpodobným věkem dožití. Díky delšímu setrvání v zaměstnání si totiž sice zvýšíte výši důchodu, ale připravíte se o výplatu důchodů po dobu vašeho prodlouženého zaměstnaneckého poměru.  Zatímco dalším rokem práce si zvýšíte měsíční důchod o cca 1000 Kč, přicházíte o hodnotu ročního důchodu, který je zpravidla okolo 160 tisíc. Návratnost odloženého důchodu o 1 rok je pak okolo 14 let. Momentální doba strávená v důchodu se u mužů pohybuje okolo 19 let, u žen až 27 let. Obecně se tedy doporučuje odložit odchod do důchodu maximálně o 2 roky.