Rodiče mají vůči svým dětem některé povinnosti, jež jsou vyžadovány zákonem. Mezi takové patří i povinnost vyživovací. Co to je a koho se týká?
Do kdy je nutné děti živit
Řada rodičů stojí před otázkou, co dělat s nezdárným potomkem, který už je sice dospělý, nicméně výhod mama hotelu se nechce vzdát a do zaměstnání se úplně nehrne. Máte povinnost se o dospělé dítě starat a můžete se svého potomka elegantně „zbavit“?
Vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi upravuje občanský zákoník. Ten stanovuje, že dítě má nárok na shodnou životní úroveň jako rodič. Tato povinnost trvá po dobu, po níž se dítě není schopno živit samo.
Není limitována věkem nebo trváním školní docházky. Povinnost se tedy vztahuje i na již dospělé dítě studující vysokou školu. Jestliže se dítě z důvodu plné invalidity nemůže samostatně živit, vyživovací povinnost rodičů je trvalá po dobu života dítěte.
Co s věčným studentem
Co když ale naopak dítě vystřídalo už několik škol a evidentně nástup do zaměstnání cíleně oddaluje? Nápovědou v tomto směru může být judikatura Ústavního soudu. V té se uvádí, že nejdůležitější je cílevědomá a soustavná příprava na povolání.
Jak tedy tuto situaci řešit? V krajním případě může mezi oběma zúčastněnými stranami dojít ke sporu o zániku vyživovací povinnosti. V takovém případě je zapotřebí se obrátit na soud. Ten zahájí řízení a vydá rozsudek o zrušení. V principu zahájení řízení nutné pro samotný zánik vyživovací povinnosti není, nicméně sporná situace jiné řešení než to soudní nemá.
Je nutné říct, že většinou jsme rádi, že děti studují a můžeme jim v tom náležitě pomoci. Navíc, když na tom závisí jejich budoucnost. Za nějaký čas budeme rádi, když se na oplátku naše děti postarají o nás.
Přerušení vyživovací povinnosti
Vyživovací povinnost je flexibilní. Může tedy být přerušena a zase obnovena. V praxi například v okamžiku, kdy se potomek nedostane na první pokus na vysokou školu, začne pracovat a do školy se vrátí třeba za rok.
Výše vyživovací povinnosti
Při stanovování výše vyživovací povinnosti se vychází z výše citovaného předpokladu shodné životní úrovně. Jestliže by v tomto směru opět musel zasahovat soud, přihlédne i k životní úrovni rodiče. Ti přispívají podle svých možnosti, a navíc nejsou povinni své ratolesti sponzorovat veškeré aktivity.
Karta se obrací ve stáří
Ve stáří se naopak karta obrací a děti mají povinnost starat se o své rodiče a to v tom případě, kdy se rodič není schopen se o sebe finančně postarat. Říká se tomu vyživovací povinnost dítěte k rodiči. Jiné je to u rodičů, kdy se například manželka dokáže finančně postarat o manžela a naopak, zde vyživovací povinnost k rodiči nenastává.
