Zlato a stříbro nás fascinují po staletí. Proč zůstávají zajímavé i dnes?

0

Zlato a stříbro toho mají mnoho společného. Jsou to vzácné prvky s historií, která sahá několik tisíc let nazpět. Víte, jak ovládaly naše životy dříve, a jak v nich vstupují nyní? Zatímco leckterým tvorům obývajícím tuto planetu jsou tyto ušlechtilé kovy vcelku lhostejné, lidé si je včlenili do svých každodenních životů možná více, než by se mohlo zdát. Víte, kde všude se s nimi můžete setkat?

Symbol bohatství a moci

Od pradávna byly oba zmíněné kovy spojeny s mocí a bohatstvím. Kdo chtěl dát své bohatství na odiv, mohl tak učinit právě skrze ně. Svou cenou dominovalo vždy zlato, které je na zemském povrchu zastoupeno méně. Zlatý šperk byl tedy jednoznačně skvělou volbou, jak prokázat svou zámožnost. Přesto je tu se zlatem problém.

Zlato je kov příliš měkký, než aby z něho bylo možné vytvořit dokonalý šperk, který bude možné dědit po generace. Pro šperkařské účely i jiné účely se proto zlato mnohdy kombinuje s jinými kovy. Jedním z nich je rovněž vysoce ceněné stříbro, ale nechybí ani další mnohdy méně ušlechtilé kovy. To díky nim získá výsledná slitina požadované vlastnosti. Stříbro sníží bod tání, zatímco kupříkladu měď zvýší tvrdost výsledného materiálu. Ze stejných důvodů jako pro případ šperků byly používány různé slitiny zlata v různém poměru s dalšími kovy i k výrobě zlatých mincí nebo třeba hrotů luxusních psacích per.

Pro krásu i funkci

Drahými kovy se platilo, zdobilo a také se s nimi experimentovalo. Pro své mezi kovy nevídané vlastnosti byly tyto prvky středem zájmu mnohých objevitelů po celá staletí. Jedni se snažili je vyrobit, jiní bádali nad tím, jak je najít a snáze získat.

Oba prvky jsou velmi odolné proti působení okolního prostředí. Neublíží jim déšť ani většina známých kyselin. Na rozdíl od železa neztrácí ani po letech svůj lesk.  Není divu, že i před tím, než byly objeveny jejich úžasné elektrické vlastnosti, jimi byli někteří doslova posedlí.

Z pohledu celé jejich historie tomu není tak dávno, kdy lidé přišli na to, že oba kovy jsou dobrými vodiči tepla i elektrického náboje. V tomto ohledu si drží stříbro dokonce náskok před hodnotnějším zlatem. Je prvkem s nejvyšší známou tepelnou i elektrickou vodivostí, což mu otevírá cestu do elektroprůmyslu. Je vhodné pro vytváření elektrokontaktů tam, kde jiné levnější kovy nejsou dostatečně spolehlivé. Jeho slitiny označované jako stříbrné pájky se vyznačují dostatečně nízkou teplotou tání a umožňují vytvářet dobře vodivá a zároveň nepříznivým vlivům odolná spojení.

Tenké a ještě tenčí

Oba kovy mají schopnost vytvářet velmi tenké vrstvy. Zlatými plátky se již od dávných dob pokrývají ozdobné předměty včetně cenných knih a obrazových rámů. Tomuto procesu se říká pozlacování. Jiný způsob, jak nanést na předměty tenké vrstvy zlatého kovu, se nazývá zlacení.

Zlacení se od pozlacování liší, ač se oba pojmy mohou zdát být synonymy. Rozdíl je v provedení. Například během galvanického pozlacování, které je dnes asi nejběžnější metodou pozlacování, je vrstva kovu nanášena na předmět elektrolyticky. Zlato se při tomto postupu vylučuje na katodě z roztoku obsahujícího kyanid zlatitý a proces je řízen průtokem elektrického proudu.

Velmi tenké vrstvy lze vytvářet i ze stříbra. Oba drahé kovy jsou velmi tvárné a je možné vytvořit z nich fólie o tloušťce 200 nm i menší. Vytvářet opravdu malé struktury tyto kovy předurčuje k tvorbě opravdu malých struktur, nanočástic. Ty mají díky svému velkému měrnému povrchu využití zejména jako katalyzátory různých chemických reakcí.

Zlaté zuby

Najít ten správný materiál, který bude dostatečně odolný a zároveň nezávadný pro naše tělo, není tak snadné. Vývojáři v oblasti tělních implantátů by vám o tom mohli vyprávět. Zlato i stříbro jsou v těchto dvou parametrech poměrně dobrými kandidáty. Oba dva kovy jsou odolné vůči agresivnímu působení našich těl, které dokáže materiálům pomocí některých svých kyselin a enzymů pěkně zatopit. Navíc oba kovy lidské tělo obvykle relativně dobře přijímá. Nemusí to ovšem platit vždy. V naší populaci jsou i jedinci, pro které je zlatý šperk na krku doslova utrpením. Nehezké a nepříjemné kožní projevy alergie nesvědčí zrovna o přátelském profilu těchto látek, které jsou jinak považovány za látky s dobrou biokompatibilitou.

Dalším problémem vy využití je relativně velká hustota obou kovů a vysoká pořizovací cena. Oba kovy a obzvláště zlato jsou výrazně hmotnější než kupříkladu ocel.  Ta sice není chemicky tak odolná, ale zato je nejen lehčí ale i levnější. Pro umístění do lidského těla jsou ještě vhodnější slitiny titanu, který se pro výrobu kloubních náhrad nebo třeba cévních stentů využívají. Stále ovšem zůstává možnost využití těchto kovů k pokovení implantátů, které jsou vyrobeny z méně biokompatibilních materiálů. Pokovují se jimi například stenty, což jsou útvary, které po svém zavedení do cév brání jejich zborcení a tedy uzavření.

 Oba kovy mají již staletí uplatnění v dentální medicíně. Zlaté zuby jsou spíše historickou záležitostí, i když i dnes máte možnost si opatřit zlatou zubní výplň. V běžných amalgámových plombách se ale setkáváme častěji s druhým kovem z naší dvojky, se stříbrem. Aniž bychom to tušili, v běžné amalgámové plombě ho může být i 30 %. Pokud ale lesklým výplním zase tolik nefandíte a dáte přednost něčemu méně nápadnému, pravděpodobně budete o drahý kov v ústech ochuzeni. Bílé kompozitní a keramické výplně, které se v současné době těší stále větší oblibě, jsou úplně jiná třída.

Antibakteriální a nano

Tato dvě slova se často dostávají do velké blízkosti. Možná jste je obě zaznamenaly v souvislosti se stříbrem. Ani v tomto případě ale zlato za svým kolegou nezaostává. Koloidní roztoky zlata i stříbra se využívají v kosmetice. Nalézt je můžete i regálech obchodů, například v produktech určených k péči o pleť.

Stříbrné nanočástice mají otevřené dveře i v textilním průmyslu, kde jsou zapracovávány do oděvů a materiálů určených pro speciální aplikace například v medicíně, kde se dbá na sterilitu. V medicíně mají tyto částice potenciál i v léčbě rakoviny nebo jako součást kontrastních látek využívaných při vybraných vyšetřeních.  Jejich schopnosti označit rakovinné buňky v těle by mohla být v budoucnu využita i k jejich cílenému ničení za pomoci záření, aniž by bylo nutné většího zásahu do těla pacienta.

Třeba nás ještě překvapí

Přesto, že je známe již takovou řadu let, stále nás mají jistě čím překvapit. Lidé nepřestávají být zlatem a stříbrem fascinováni a nalézají pro ně stále nová a nová uplatnění. V poslední letech se stále více soustředí na využití těchto kovů v kombinaci s dalšími látkami a hledání nových využití pro již objevené formy, a to zejména ty nano. Možná je jen škoda, že někdy zapomínáme na to, že někdy si svými vlastními kroky vpřed zahrabáváme cestu zpět.

Chování některých sloučenin není zdaleka tak probádané, jak by se mohlo zdát. Částice se dostávají do prostředí, ve kterém žijeme a často pomalu a nenápadně škodí. Například toxicita nanočástic stříbra byla již popsána u některých vodních organismu, ale škodit mohou tyto struktury i jinde. Možná proto bychom jim měli věnovat větší pozornost zkoumání svých produktů, abychom se jednou nestali sami jejich oběťmi.

Zanechat komentář:

Please enter your comment!
Please enter your name here