Nemocenská dávka má sloužit jako náhrada příjmu v případě nemoci. Od roku 2019 nás v této oblasti čekají některé změny. Které to jsou?
Co je nemocenská
Nemocenská náleží do systému nemocenského pojištění. Aktuálně se vyplácí až od 15. dne nemoci. Již od 4. dne má ale nemocný nárok na náhradu mzdy od svého zaměstnavatele. Rozdíl v těchto dvou dávkách tkví v tom, že náhradu mzdy vyplácí přímo zaměstnavatel.
Ten musí za svého zaměstnance odvádět nemocenské pojištění, aby dotyčnému nárok na výplatu náhrady mzdy vznikl. Ta se tak netýká jen zaměstnanců, kteří mají klasickou pracovní smlouvu, ale za určitých okolností může náhradu mzdy dostat také člověk pracující na dohodu.
Nemocenskou naproti tomu vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení. Nemocenská náleží nemocnému za každý kalendářní den pracovní neschopnosti.
Kdy nemocenskou nedostanu
Na výplatu nemocenské nebo náhrady mzdy nemáte nárok v případě, že si pracovní neschopnost způsobíte schválně. A samozřejmě tehdy, pokud na to přijde váš zaměstnavatel nebo právě ČSSZ. V případě, že se na neschopence ocitnete vlivem návykových látek nebo při páchání úmyslné trestné činnosti, nemocenská nebo náhrady mzdy se vám snižují.
Nemocenská se ukončuje po 380 dnech od začátku pracovní neschopnosti. Pakliže se váš zdravotní stav stabilizuje po 180 dnech, váš lékař vám také neschopenku ukončí. Ke krácení nebo odebrání nemocenské může ČSSZ přikročit také tehdy, pakliže nedodržujete stanovený léčebný režim.
Prakticky to znamená hlavně to, že váš lékař vám vypíše neschopenku a vy mu do ní uvedete adresu, kde se také reálně musíte zdržovat. Právě tady vás bude hledat i kontrola z příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Kontrolovat vás může i zaměstnavatel. Při kontrolách je nutné zohlednit například to, že k zastižení jste nebyli proto, že jste si museli obstarat léky atd.
Nemocenská v roce 2019
Zásadní změnou je zrušení tzv. karenční doby, tedy prvních tří dnů, během nichž se nevyplácí žádná náhrada mzdy. Nové opatření odsouhlasila již vláda. V platnost nařízení vstoupí v polovině roku 2019. Zaměstnancům by měla příslušet i za první tři dny nemoci náhrada mzdy ve výši 60 %, kterou bude platit zaměstnavatel.
Karenční doba s krátkodobou přestávkou, jíž způsobil pokus o její zrušení, platila od roku 2009. Jejím smyslem bylo primárně snížit počty nemocných, kteří nemocenskou zneužívají. Její zrušení má naproti tomu napomoci chránit ohrožené skupiny sociálně slabších osob s nižšími příjmy.
Na druhou stranu se zrušení karenční doby z pochopitelných důvodů brání samotní zaměstnavatelé. Pro ty představuje nutnost proplácet zaměstnancům i první tři dny nemoci nemalou finanční zátěž. K té se navíc přidává i zvyšování minimální mzdy.
Do určité míry by v tomto směru mohlo zaměstnavatelům ulevit snížení odvodů. V novele se počítá se snížením o 0,2 procentního bodu. Už nyní se však ozývají hlasy, že takovéto snížení je nedostačující kompenzací.
Jak se nemocenská počítá
Nemocenská se navíc v příštím roce bude zvyšovat. Dnes se vypočítává jakožto 60 % z denního průměrného hodinového výdělku. Tento základ se pak snižuje prostřednictvím tzv. redukčních hranic.
Konkrétně existují tři redukční hranice. K jejich zvýšení došlo k 1. lednu 2019. Aktuálně to znamená, že se mzdou do 190,75 korun za hodinu se zaměstnanec „vejde“ do první redukční hranice. Do takto stanovené výše se mu započte 90 % z výdělku. Z rozdílu částky 190,75 a 286,13 se pak vypočítává 60 % a z rozdílů částek 286,13 a 572,25 koruny 30 %. Částka nad třetí redukční hranici se nezohledňuje nijak.
Z redukovaného výdělku se následně vezme 60 % a toto číslo se vynásobí počtem dní nemoci. Díky tomu si můžeme poměrně snadno spočítat, na jak vysokou nemocenskou máme v případě nutnosti nárok.
