Pracovní úkoly nestíháte, špatně spíte, ráno s nechutí šátráte po budíku a říkáte si ještě pět minut. A k tomu si ještě vyčítáte, že jste do toho zase toho spadl(a)? Nenechte se semlít a přeperte pracovní stres dříve, než to udělá on s vámi.
Určitá míra stresu je pro práci užitečná, někdy dokonce potřebná. Pomáhá nám lépe se soustředit a odvádět svou práci kvalitně a včas. Pokud ale úroveň pracovního stresu překročí jisté mantinely, začíná nás ničit a kvalita naší práce se snižuje. Každý z nás má určitý stupeň odolnosti vůči stresu. Tato hranice je pro každého individuální a to co je pro jednoho motivující, může druhého pomalu a jistě ničit. Sledujte proto svoje reakce na pracovní zatížení, a pokud je již nad vaše možnosti, promluvte s nadřízeným. I oni zažívají v práci stres, určitě pochopí vaši situaci a budou se vám snažit vyjít vstříc.
Jak poznáte, kdy je napětí v normě a kdy už je přes čáru?
Ke zdrojům trvalého mírného napětí můžeme řadit náročné, ale dosažitelné úkoly. Stresující může být už i uvědomění si, že vaše práce bude kontrolována a hodnocena. Tyto zdroje stresu tzv. stresory jsou však pro práci potřeba, dokonce jsou vyžadovány a stimulují nás k vyšším a lepším výkonům. Odborně se tomuto druhu stresu říká eustres.
Na druhou stranu existuje napětí, které vám práci spíše komplikuje. Jedná se například o vědomí nemožnosti ovlivnit své pracovní výsledky nebo odstranit překážky vadící vám v práci a tím dosáhnout vymezených pracovních cílů. Stresující mohou být i nevyhovující mezilidské vztahy na pracovišti, nevhodně podaná kritika, nereálné termíny pro splnění úkolů či nerozhodnost nebo nevhodné osobnostní ladění nadřízeného. Tento stres označujeme jako distres a je to přesně ten typ stresu, který nám ubližuje.
Jak s ním zatočit?
Zde jsou nasnadě rady jako zlepšit oboustrannou komunikaci s nadřízeným, upravit pracovní dobu a režim. Včas řešit případné konflikty na pracovišti. Případně pokud jste šéf změnit přístup k řízení lidí či optimalizovat rozmístění pracovníků na jednotlivých pozicích a zefektivnit způsob jejich odměňování. Toto jsou všechno dobře míněné rady, ale ruku na srdce, které z nich jste schopni opravdu realizovat? Nezpůsobí nám naopak vědomí nemožnosti jejich zavedení další distres?
Cítíte-li se v ohrožení nebo jste pod tlakem, zafunguje u vás podvědomý reflex, díky němuž se nadechnete a utečete. Tato reakce zachraňovala v prehistorických dobách život. Pokud po ní následovala fyzická akce a tedy vyčerpání nahromaděného kyslíku, bylo vše v pořádku. Moderní člověk, ale před stresující situací nemůže utéct. Výsledkem je, že se celý den trochu více nadechujete, než vydechujete. Tím se vám zvedne hodnota pH v krvi (jistě jste slyšeli o překyselení organismu vlivem stresu) a tělo se zbaví přebytečného kyslíku. Zároveň se vám sníží hladina vápníku, zúží se cévy a díky nedostatečnému průtoku krve vás začne například bolet hlava, stanete se nervóznějším, podrážděným. K tomu se připojí nám všem jistě známé migrény, bolesti žaludku, poruchy spánku, svalové napětí a … mám pokračovat?
Jednoduchá mantra řešící většinu fyzických symptomů zní: Vydechni!
Při silném výdechu tělo vytvoří velkou dávku vápníku, vaše tepny a cévy se roztáhnou a průtok krve se zoptimalizuje. Vydechujte kdykoliv to jde. Pokud vás čeká náročné jednání s nadřízeným, vydechněte, než vstoupíte do jeho kanceláře a uvolněte se. V ideálním případě svěšte na chvilku ramena a vydýchávejte. Klidně někde stranou, aby vás neviděli kolegové. A teprve po chvíli vstupte, to už můžete ramena zase napřímit.
Čeká-li vás náročný telefonát, než zvednete hovor, hluboce vydechněte. A klidně vícekrát. Teprve poté zvedněte telefon. Udělejte si z výdechu návyk. Ve stresující situaci, využijte chvilku, kdy vás nikdo nevidí, a vydechněte a svěšte ramena. Zvládnete ji lépe a prospějete svému tělu.
A nezapomeňte…pokud si dopřejete malé životní radosti, vaší psychice to jenom prospěje. Život není jen práce a žádná práce ani vztah nestojí za to, abychom v nich setrvávali, pokud nám způsobují enormní úroveň stresu.
