Výpověď ze zaměstnání aneb co zaměstavatel může a nesmí?

0

Výpověď může být pro některé zaměstnance velkým strašákem. Hlavně tehdy, když se ocitají v nejisté životní situaci a vyhazov z práce by ohrozil jejich existenci. Ostatně žádná výpověď ze strany zaměstnavatele nepatří k těm vítaným. Případný strach z ní může zmírnit větší povědomí o tom, co si vlastně zaměstnavatel může a co nesmí k zaměstnancům při výpovědi dovolit. Jak to tedy je?

Smlouva na dobu neurčitou je pro zaměstnance obecně výhodná

Mnohem lépe se do práce chodí těm zaměstnancům, kteří se svým zaměstnavatelem podepsali pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Taková smlouva pro ně znamená ochranu před případnými „vrtochy” svého zaměstnavatele. Pro výpověď u smlouvy na dobu neurčitou totiž musí mít zaměstnavatel podle zákona důvod. Oprávněným důvodem k výpovědi může být například:

  • zrušení zaměstnavatele, jeho části či jeho přemístění (nárok na odstupné),
  • snižování stavu zaměstnanců (nárok na odstupné),
  • nadbytečnost kvůli změně technického vybavení podniku (nárok na odstupné).

Zaměstnavatel vás však může vyhodit i v případě, že:

  • budete soustavně porušovat pracovní kázeň,
  • přestanete splňovat předpoklady pro danou práci (například kvůli změně zdravotního stavu či úrazu),
  • si nebudete plnit pracovní povinnosti a ani po písemném upozornění na tento fakt nesjednáte nápravu.

Pokud výpověď u smlouvy na dobu neurčitou dává zaměstnanec, důvod sdělovat nemusí. Musí však dodržet dvouměsíční výpovědní lhůtu.

Ve zkušební době můžete dostat výpověď kdykoliv a bez uvedení důvodů


Častou praxí mnoha firem je pečlivý výběr zaměstnanců a sepsání smlouvy na dobu neurčitou s podmínkou zkušební doby. Ta není automaticky u každé pracovní smlouvy. Na zkušební době se musí zaměstnavatel se zaměstnancem nejdříve dohodnout. Délka zkušební doby je zpravidla 3 měsíce. Během této doby může zaměstnavatel zaměstnance vyhodit bez udání důvodů, také zaměstnanec může pracovní vztah ukončit, aniž by musel dokládat důvody. Výjimkou je skutečnost, kdy zaměstnanec ve zkušební lhůtě odchází na nemocenskou. Podle zákona je před výpovědí chráněn 2 týdny.

Víte, co je ochranná doba?

Vyhodit vás zaměstnavatel nemůže ani v ochranné době a ne každý zaměstnanec má jasno, co taková ochranná doba obnáší. Ochranná doba se vztahuje hlavně na dobu mateřské a rodičovské dovolené, při které vás zaměstnavatel prostě nemůže vyhodit. Vyhazov nemůže dát ani těhotným ženám, zaměstnancům na nemocenské dovolené, svým pracovníkům s pobytem v léčebnách či lázních, zaměstnancům s lékařským posudkem o dočasné neschopnosti vykonávat noční směny, také zaměstnancům ve vojenském výcviku či ve výkonu veřejné funkce.


Pozor výše uvedené se vztahuje jen u smluv na dobu neurčitou. U smlouvy na dobu určitou končí pracovní vztah sjednaným datem bez ohledu na další okolnosti.

Kdy vás zaměstnavatel může „vyrazit na hodinu”?

Vyhazov tak zvaně na hodinu mohou provést obě strany (zaměstnanec i zaměstnavatel) jen ve zcela výjimečných případech. U zaměstnanců to jsou závažné zdravotní důvody, neschopnost dále vykonávat danou práci či případy, kdy od zaměstnavatele nedostávají výplatu. 

Zaměstnavatel vás může na hodinu vyrazit v případě hrubého porušení pracovní kázně. Přičemž nejsou stanovená jednotná pravidla. Za hrubé porušení lze v těchto případech považovat odcizení či záměrné poškození majetku, napadení spolupracovníka a tak podobně.

Pracovní poměr na dobu určitou může být prodloužený maximálně dvakrát 

U pracovního poměru na dobu určitou není více méně co řešit. Pracovní poměr končí smluveným datem, není-li prodloužen. Maximální doba pracovního poměru na dobu určitou je 3 roky. Prodloužen smí být nanejvýš dvakrát. Pak už se se zaměstnancem buď pracovní poměr rozvazuje či se mu dává smlouva na dobu neurčitou. 

Zanechat komentář:

Please enter your comment!
Please enter your name here