Následky pracovního úrazu často znamenají nejen zdravotní, ale i ekonomické problémy pro zaměstnance i jeho rodinu. Pokud se jedná o úraz nezaviněný, náleží zaměstnanci náhrada za ztrátu výdělku z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání neboli renta. V případě úmrtí pracovníka dostanou takovou náhradu pozůstalí. Pokud není tato náhrada pravidelně valorizována, může vzhledem k velmi rychle rostoucím mzdám napříč všemi obory brzy zaostávat za tím, co byste vydělávat mohli, pokud by k úrazu či nemoci nedošlo.
Jak se náhrada počítá
Pokud může osoba, které náhrada náleží i dále pracovat, nahrazuje se rozdíl mezi průměrnou mzdou před úrazem, a jeho aktuální mzdou. Například když byla původní průměrná mzda 30 tisíc korun a nová je 22 000, nahrazuje se rozdíl mezi nimi, tedy 8 tisíc, ale valorizace se týká průměrného výsledku před úrazem. O 3,4 % se tak zvýší oněch 30 tisíc korun a následně se zvýší i renta. Pokud pracovník zemřel, výše renty závisí na počtu vyživovaných osob a může dosáhnout až 80 % původního průměrného výdělku.
Výpočet valorizace
Od roku 2005 je výpočet valorizace náhrad určován zvýšením procentní výměry důchodů. Ty každoročně rostou s výjimkou roku 2010, kdy nebyly tedy valorizovány ani náhrady. Valorizace jsou prováděny na základě nařízení vlády a platí vždy od ledna. A od 1. ledna 2019 dochází k nové valorizaci, a to o 3,4 %. Takto se ale nezvyšuje samotná renta, ale tzv. rozhodný průměrný výdělek. To je částka, z níž se renta vypočítává a je to průměrný výdělek dané osoby před vznikem škody, tedy pracovního úrazu nebo začátku nemoci z povolání. Poslední valorizace rozhodného průměrného výdělku proběhla před rokem, tehdy se jednalo o zvýšení ve výši 3,5 %.
Aktuální valorizace o 3,4 % se týká všech případů, kdy postiženému, případně pozůstalým osobám vznikl nárok na náhradu škody do 31. prosince 2018 včetně. Všechny nároky vzniklé od 1. 1. 2019 bude řešit další valorizace platná až od ledna 2020. O valorizaci není nutné žádat, nastavuje se automaticky, s výjimkami, které řeší zákoník práce platný před 1. 6. 1994 (§ 195, odst. 2). Tato problematika není marginální, jen loni se u nás stalo téměř 47 tisíc úrazů, jejichž léčba si vyžádala více než 3 dny pracovní neschopnosti. Se současnou praxí nejsou zaměstnanci, respektive odborové organizace spokojeni, protože důchody rostou podstatně pomaleji než mzdy a renta tak dle jejich názoru není valorizována dostatečně. Vláda však zatím žádné změny ve valorizacích nechystá.
