Menu

Zánik dluhu – kdy, jak a za jakých podmínek?

Chválíme ty, kteří zodpovědně řeší své závazky a snaží se dostát svým povinnostem, které jim plynou z úvěrových smluv či jiných smluvních vztahů, protože na konci té mnohdy dlouhé cesty je odrazový můstek. Druhá šance pro ty, kteří chtějí tvořit, mít své finance pod kontrolou na to, aby mohli důstojně žít a plnit si své sny.

Kvitance

Až splníte svůj závazek vůči věřiteli (Zákon č. 89/2012 Sb., § 1908) na své náklady, řádně, včas a v plné výši (Zákon č. 89/2012 Sb., § 1930) máte právo na kvitanci (Zákon č. 89/2012 Sb., § 1949). Potvrzení o splnění dluhu vůči věřiteli se vystavuje na vaši žádost a mělo by obsahovat:

  • jméno dlužníka
  • jméno věřitele
  • předmět plnění
  • místo a čas (kde a kdy byl dluh z vaší strany splněn)

Odmítne-li vám věřitel kvitanci vystavit, máte dle zákona (Zákon č. 89/2012 Sb., § 1949 bod 2) možnost odepřít věřiteli plnění dluhu.

Uznání dluhu a jiné úpisy

V případě, že jste svůj závazek vůči věřiteli splnili, máte nárok na vrácení „prohlášení o uznání dluhu“ či jiného úpisu (Zákon č.89/2012 Sb., 1952), který jste věřiteli podepsali před splněním závazku. Na úpis samotný si můžete nechat od věřitele potvrdit jeho splnění. Rovněž můžete věřitele požádat o vystavení potvrzení, ve kterém bude uvedeno, že předmětný úpis pozbývá platnosti zcela nebo z části a to dle rozsahu vašeho splnění.

Závazek krom jeho splnění ze strany dlužníka dále zaniká:

  • dohodou
  • započtením
  • zaplacením odstupného
  • splynutím
  • prominutím
  • výpovědí
  • odstoupením
  • pro následnou nemožnost plnění
  • smrtí dlužníka nebo věřitele

Prominutí dluhu

Prominutí dluhu může dle zákona (Zákon č. 89/2012 Sb., § 1995) navrhnout věřitel dlužníkovi, v takovém případě se má za to, že dlužník prominutí přijímá. Rozhodnete-li se prominutí odmítnout, musí tak být učiněno bezprostředně po jeho nabídnutí. Následné plnění závazku je dle zákona chápáno, jako odmítavý prověj dlužníka. Prominutí závazku se nelze po věřiteli domáhat, jedná se o jeho dobrou vůli.

Následná nemožnost plnění

Následnou nemožností plnění zaniká závazek z důvodu jeho nesplnitelnosti na straně dlužníka v důsledku ztížených podmínek. Dalšími důvody, ke kterým zákon (Zákon č. 89/2012 Sb., § 2006) přihlíží, jsou zvýšené náklady, pomoc jiné osoby nebo plnění až po určité době. Nemožnost plnění jste povinni oznámit věřiteli bez odkladu poté, co jste se o tom dozvěděli. V případě, že nemožnost plnit závazek věřiteli neoznámíte, vzniká vám povinnost uhradit věřiteli vzniklou škodu s tím spojenou (Zákon č. 89/2012 Sb., 2008). Nemožnost plnění jste rovněž dle zákona povinni věřiteli prokázat (Zákon č. 89/2012 Sb., 2007). Zánik závazku z následné nemožnosti plnění dlužníkem nebývá v praxi častým, spíše se jedná o výjimečné případy. V případě odmítavého postoje věřitele, co do uznání zániku závazku z důvodu nemožnosti plnění se může dlužník, je-li jeho nemožnost plnění průkazná obrátit na soud.

Smrt dlužníka či věřitele

Smrtí dlužníka a věřitele závazek zaniká pouze v případě, že bylo výslovně ve smlouvě, uznání dluhu či úpise uvedeno, že obsah plnění měl být proveden osobně dlužníkem s omezením plnění na osobu věřitele (Zákon č. 89/2012 Sb., 2009). Pokud nebylo výslovně dohodnuto omezení určující obsah plnění na straně dlužníka vůči osobě věřitele, závazek dále trvá.

Zánik dluhu – kdy, jak a za jakých podmínek?
5 (100%) 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.